středa 28. listopadu 2018

Kateřina Dubská - Člověk Gabriel

Toto je opravdu jedna z mých TOP knih. Koupila jsem si ji asi před pěti lety jen na základě reklamy a její přenádherné obálky, aniž bych o ní kdy něco slyšela. Což dělám velmi výjimečně a tentokrát se to rozhodně vyplatilo. Po prvních stránkách jsem se zamilovala. Ze začátku zejména do krásného poetického jazyka, ale velmi rychle mě vtáhl příběh samotného Gabriela. Bylo to moje první seznámení s Kateřinou Dubskou a i když jsem si se zájmem přečetla všechny její další knížky, Gabriela pro mě už nic nepřekonalo. Tento podzim jsem se do ní znovu začetla a nadchla mě stejně jako poprvé.

A já najednou sedím na hřbetě svého koníčka Černé hřívy, mezi temnými křídly, která vyrostla z jeho zad, vznášíme se nad stájí, kroužíme nad starým domem, kde spí mé staré tělo vedle stále mladé ženy vonící po meruňkách, a létáme nad lesy se stříbrnými kmeny.
Až pohled na krajinu s útlými svahy vinic a plnými prsy kopců, ještě zahalenými do odcházející noci, uzamknou šedivé mraky nad námi... 
Otevřel jsem oči a věděl jsem.

Příběh sleduje život hlavního hrdiny Gabriela od jeho raného mládí. Zprvu ve společnosti své široké rodiny, potulných cikánů kočujících ve vozech. Ukazuje život tohoto společenství a jejich úzké sepjetí s přírodou. Ukazuje předávání mouder pomocí vyprávění příběhů u ohňů a důležitost dodržování jejich zvyků i úzkých vztahů a sounaležitosti v široké rodině. Gabriel putuje do Vídně, kde je zaměstnán na stavbě dráhy. Tam se seznámí se svou Meruňkou, se kterou odejde do její domoviny v okolí buchlovských kopců, kde sledujeme jejich společný život. I když příběh není přesně časově ukotven, podle stylu života a náznaků první i druhé světové války, se odehrává na konci 19. a začátku 20. století.

Celá kniha je takovou snovou poetickou pohádkou pro dospělé. Snovou je to správné slovo, protože jednou z důležitých věcí v knize jsou sny a čtení jejich významů. Špatné události se života hlavních hrdinů dotýkají spíše z dálky. Nepíšu, že jsou v knize jen čistě pozitivní věci, ale i když jsou negativní, nakonec jsou překonány. I špatní lidé jsou popisováni komplexně a jsou přiblíženy jejich vnitřní důvody, které je vedou k tomu, jak se chovají. Kniha je vůbec plná mouder, nad kterými je dobré se zamyslet. Na vztahu Gabriela a Meruňky jsou krásně vidět rozdíly, které plynou z různých kultur. Třeba, když Gabriel se svou volností a žitím ze dne na den nechápe Merunčiny potřeby plánování a jistoty budoucího zajištění.

Takže ideální kniha na dlouhé podzimní a zimní večery. Je dobré si ji vychutnat a číst pomalu, ale já to nedokázala. Příběh mě tak pohltil, že jsem četla a četla a tradičně litovala, že kniha nemá aspoň dvojnásobnou délku.