čtvrtek 22. února 2024

Eli Beneš - Nepatrná ztráta osamělosti

Já vůbec nechápu, proč o této knize a jejím autorovi není víc slyšet. Tak o ní něco napíšu já. Protože je skvělá! A má úžasně originální obálku! Já na ni přišla tak, že jsem četla rozhovor s autorem v časopise Vlasta. Ve Vlastě, chápete to? Časopis pro důchodkyně (sorry, mami). Spisovatel v rozhovoru uvedl, že v knize je více než sto odkazů na jiná literární díla. To mě dost navnadilo a říkala jsem si, že pokud mě nebude bavit, udělám si z ní aspoň takovou křížovku, kde je budu hledat. Long story short - nevyluštila jsem ani jeden odkaz. A to si myslím, že mám docela načteno, i když je pravda, že klasickou literaturu opravdu ne. Docela by se mi líbilo, kdyby autor ty odkazy a vysvětlení někde uvedl. Pro taková zvědavá literární trdla jako jsem já. Nicméně samotná kniha mě moc bavila. Byla až překvapivě čtivá.

Autor vypráví příběh židovského chlapce Petra Steina, který začíná jeho návratem z koncentračního tábora v květnu 1945. Začíná tedy tam, kde spousta jiných končí. Jasně, že tam občas zážitky z Osvětimi problesknou, ale kniha není primárně o tomto. Je konec války a všichni v Praze slaví, navrátivší z koncentráku se do této radosti jakoby nehodí. Osvobozením pro Petra to špatné nekončí, naopak zjišťuje, že život už není a nikdy nebude stejný. 

Samozřejmě to není úplně veselá knížka. Je v ní spousta beznaděje. Zároveň to pro mě ale nebyla ani jedna depka za druhou. Z rozhovoru vím, že si autor dělal dost rozsáhlé recenze a na knize je to dost vidět. Přesto není vědeckým pojednáním, ale je napsána velmi živě. A opravdu čtivě. Petr se po návratu pohybuje v podstatě výhradně v židovské komunitě a v knize jsou dost rozepsány jednotlivé svátky a obřady judaismu. Přiznám se, že mě to dost zaujalo a do noci jsem googlila, jak to v tomto náboženství chodí a proč. I když je to pořádná bichle (má 512 stran), tak příběh hezky odsýpal. Moc dobře se mi četla, až na ten konec, kdy hlavní hrdina vycestoval z republiky a pobýval v různých táborech. Tam mi přišlo, že kniha trochu ztratila spád, ale i tak jsem ji dočetla, protože už jsem byla zaháčkovaná a zvědavá jak dopadne. 

P.S.: Pokud budete číst a najdete zmiňované odkazy, tak budu ráda, když dáte vědět třeba v komentáři. 

Žádné komentáře:

Okomentovat