Ladislav Zibura - Všechny cesty vedou do Santiaga

Dlouho jsem se knihám Ladislava Zibury bránila a přesně vím proč. Nevím kde a jak, ale nějak jsem nasbírala přesvědčení, že budou plné vychloubání a hloupého humoru. A taky byl kolem nich podezřele velký humbuk. Přiznávám, že víc jsem se mýlit nemohla. Zjistila jsem to už u jeho první knihy o pouti do Jeruzaléma a mé nadšení pokračovalo i u cesty v Nepálu a Číně. Obě knížky byly napěchované skvělými zážitky, čtivě napsány a provázel je fakt dobrý humor. Jsou tam buď hlášky, u kterých si připadáte opravdu chytře, když je pochopíte (já si tak aspoň připadala) a nebo vtipy na úplně opačné straně škály - tak trapné, že se tomu prostě smát musíte. Nic mezi tím. Cestopis o cestě do Santiaga de Compostela mi však mnohém přišel zralejší a osobnější - trochu méně humoru než v těch předchozích, zato více moudrosti. Ale nebojte, rozhodně to není žádná kniha o duchovní moudrosti a přitažlivých silách vesmíru. 

Jste lepší, než si myslíte

Ano, vím, že to zní jako reklamní tah jedné banky (a navíc hrozné klišé), ale nebojte, půjčky tu propagovat nehodlám. Chci něco napsat o sabotérovi, který se roztahuje v hlavě spousty z nás. Je to přesně ten, který nás neustále shazuje, abychom si o sobě náhodou moc nemysleli. Schválně, zkuste se zeptat několika lidí okolo sebe (prosím ale těch, kteří jsou se sebou srovnaní, ne těch, kteří si kritikou druhých zvyšují mínění o sobě samých) a dozvíte se o sobě úžasné věci. Zvíte, že jste mnohem krásnější, chytřejší, schopnější, lepčejší a x dalších -ejší, než si o sobě myslíte. Je to takový náš nešvar, možná zejména té ženské poloviny lidstva, že jsme k sobě mnohem kritičtější a přísnější než naše okolí. Nebo možná se nemusíte ptát jiných lidí, možná stačí jen počkat pár let a zeptat se sebe. Protože já nedávno zjistila úžasnou věc a to, že i tato přesvědčení mají svoji expirační lhůtu. 

Hynek Čapka - Neviditelné kořeny

Ano, touto recenzí se přidávám k dalším obdivovatelům a tleskačům (od slova tleskat ne od toho ze Stínadel). Už když jsem viděla obálku s typickými baťovskými domky a četla anotaci, byla jsem si jistá, že tohle je kniha, kterou chci. Splňuje můj hlavní parametr oblíbenosti - příběh na pozadí událostí 20. století - a má  toho i spoustu navíc - úžasný popis Zlína jeho okolí, kde bydlím a spousta informací o Baťově továrně a jeho době ve velmi čtivé formě, které mě fakt bavily. 

Celý děj je zajímavý a vzájemně propletený, z blízké i delší historie. Jednotlivé části knihy se odehrávají v různých časových úsecích i místech. Od období před druhou světovou válkou až do současnosti, od Zlína přes Břeclav do Prahy a na konci se mihne i Kanada.