čtvrtek 7. března 2024

Hynek Čapka - Neviditelné kořeny


Ano, touto recenzí se přidávám k dalším obdivovatelům a tleskačům (od slova tleskat ne od toho ze Stínadel). Už když jsem viděla obálku s typickými baťovskými domky a četla anotaci, byla jsem si jistá, že tohle je kniha, kterou chci. Splňuje můj hlavní parametr oblíbenosti - příběh na pozadí událostí 20. století - a má  toho i spoustu navíc - úžasný popis Zlína jeho okolí, kde bydlím a spousta informací o Baťově továrně a jeho době ve velmi čtivé formě, které mě fakt bavily. 

Celý děj je zajímavý a vzájemně propletený, z blízké i delší historie. Jednotlivé části knihy se odehrávají v různých časových úsecích i místech. Od období před druhou světovou válkou až do současnosti, od Zlína přes Břeclav do Prahy a na konci se mihne i Kanada.

První odstavec knihy je podle mě naprosto ukázkový - napětí a okamžité vtáhnutí do děje:

Vleže na břiše se tiskne k měkké lesní půdě. Ze spadaného listí čpí vlhký pach tlení. Její prudké výdechy rozechvívají suché stéblo trávy, které má tak blízko před očima, že i ve tmě rozeznává jeho pilovitou hranu. Snaží se dýchání zpomalit, může ji prozradit i sebemenší zvuk. Srdce jí buší do země jako kladivo.

Jedna dějová linka vypráví příběh vysokoškolského studenta Pavla a začíná v období těsně před sametovou revolucí. Pavel studuje v Praze a je tedy v centru dění. Je pravda, že tato část mě ze začátku moc nebavila, ale protože jsem revoluci takto zblízka nezažila, brala jsem to trochu jako dovzdělávací etapu naší historie. Dalšími hlavními postavami jsou Anežka a Tomáš, kteří se na začátku knihy v dubnu 1949 snaží emigrovat z Československa. Jejich linka se vrací v čase zpět do roku 1930 do období jejich studia a seznámení. Právě v jejich vyprávění se dozvíte spoustu o dění v tehdejším Zlíně v tom největším Baťovském rozkvětu. A právě tato část mě bavila úplně nejvíc. Nejsem odbornice, ale vypadá to, že tuto oblast má autor dost zmáklou nebo si aspoň dělal poctivé rešerše. Vyprávění se střídá po kapitolách, někdy po dvou a i když se střídá v čase i osobách, za chvíli jsem se zorientovala. Postupem knihy se dějové linky začnou propojovat, vy pomalu začnete tušit jak a v čem, ale pořád je tam to kouzlo objevování. 

Podtrženo sečteno. Opravdu moc moc doporučuji. Čtivě napsaná kniha s krásně vymyšleným a vyladěním příběhem. Na závěr si dovolím jen jedno malé takové rýpnutí - Pavel se narodil v Břeclavi, avšak v té době tam porodnice nebyla a jeho otec byl spálen v krematoriu tamtéž, které  tam však není. Kdybych nepocházela z tohoto města, vůbec bych to netušila. Jenže na to, jak poctivě je popsána baťovská doba, mně tyto chybky dost překvapily. Ale samozřejmě, je to drobnost, která na skvělém příběhu nic neubírá. A o to přece jde.

Žádné komentáře:

Okomentovat