pondělí 22. května 2017

Evžen Boček - Deník kastelána

Už dlouho si brousím zuby na Aristokratky (myšleno knihy Poslední aristokratka, Aristokratka ve varu a Aristokratka na koni) od stejného spisovatele. Jenže ty jsou v knihovně rezervované snad na dva roky dopředu. A v tomto případě se mi nějak nechtělo jít do rizika a knížku(y) si koupit.
Nedávno jsem objevila tuto knihu od autora a řekla jsem si, že aspoň vyzkouším, jestli mi jeho styl psaní vůbec sedne. Deník je autorovou prvotinou a vyšla ještě před Aristokratkami. I když Deník kastelána je od nich naprosto odlišný. Není to vůbec vtipná komedie spíše tak trochu (pro někoho více) strašidelný příběh o člověku, který se stal kastelánem a jeho prožívání prvních měsíců na zámku. Kniha je psána deníkovou formou a v podstatě je přesně tím, jak se jmenuje.
Evžen Boček je kastelánem na zámku v Miloticích, takže do toho má co mluvit. Otázka je nakolik moc čerpal při psaní knihy ze svých reálných zkušeností. Tohle ale možná radši ani nechci vědět.

Hlavním hrdinou knihy je logicky kastelán, který utekl z hektického života v Praze na zámek. Prostě už měl všeho dost materialismu a honění se za něčím a chtěl úplně něco jiného. Přijde mi to téma poměrně aktuální, kdy v současné době spousta lidí končí svá lukrativní zaměstnání a stěhují se na venkov či samotu, kde začínají nový život na farmě. Děj se však odehrává v dřívější době a kniha byla poprvé vydána v roce 2000. Postupně za kastelánem přijíždí jeho manželka, s kterou má dost komplikovaný vztah, a dcera. Dalšími vedlejšími hrdiny jsou v knížce lidé, kteří na zámku pracují a pomáhají. A upřímně, je těžké mezi těmito lidmi najít běžného normálního člověka.
Knihu jsem slupla jak malinu. Byla čtivá a ani ne moc rozsáhlá. Bonusem nebo možná i tím hlavním, čím knížka zaujme, je pro nás normální smrtelníky popis práce kastelána a vůbec života na zámku. Do této doby jsem neměla moc tušení, co vlastně tak kastelán dělá. Příběh je okořeněn nevysvětlitelnými jevy, které se na zámku dějí - ozývání zvuků, kroků a dalšího, které se hlavní hrdina pan kastelán snaží stůj co stůj nějak logicky vysvětlit nebo bagatelizovat. Takže při čtení budete mít trochu mráz na zádech a budete zvědavě otáčet stránky, abyste se dozvěděli, co nového se stane.
Jediné, co mi na knize trochu vadilo byla její struktura. Nebyl to typický příběh, který na začátku knihy nějak začne, poté graduje a na konci se vysvětlí. Byly to prostě zápisky ze života, ve kterém se občas dějí divné věci. Některé se nějak vysvětlí, ale většina ne. Jsou tam načrtnuty, stanou se, ale pak už se s nimi nic neděje. Skoro máte pocit, že se prostě budou stávat dále a vy jste si jen přečetli určitý úsek ze života se začátkem ale bez konce.
Jinak určitě doporučuji, čte se lehce a hezky. Pokud tedy nemáte z paranormálních věcí těžké sny.
P.S. Autor vydal nejdříve knihu pod pseudonymem Jan Bittner. Pokud tedy narazíte na stejný název, ale jiného autora, nelekejte se, jedná se o stejnou knihu.
A pokud máte pocit, že knihu opravdu musíte mít, najděte nejlepší cenu.

4 komentáře:

  1. Jen poznámka, byť docela podstatná. Děj knihy se neodehrává za komunismu!

    OdpovědětVymazat